Díval jsem se jí přímo do očí a držel s ní oční kontakt po několik dlouhých vteřin. Znám Alžbětu už hodně dlouho a strašně rád za ní chodím, ale někdy jsem z toho rozpačitý, jako právě teď, protože se nemůžu rozhodnout. Celé tři měsíce jsem vydělával e-body abych si alespoň jednou za dlouhou dobu mohl užít, a samozřejmě i vidět Alžbětu, ale pak když jsem u ní tak blízko, tak se nemůžu rozhodnout. I když za Alžbětou chodím už několik let pořád mi připadá, že jí moc dobře neznám. Je pravdou, že ona má výhradně movitou klientelu a já jsem jeden z těch ‘chudáků’ co za ní chodí, ale mně to nevadí.
Když od ní odcházím tak nevnímám pohledy ostatních a ani nelituji pracně vydělaných e-bodů, protože Alžběta ji má opravdu nejlepší.
“Chceš vanilkovou nebo čokoládovou Matěji,” zopakuje Alžběta s úsměvem svoji otázku a vytrhává mě z mých myšlenek.
“Dnes si dám čokoládovou. Díky.”