Nedávno jsem vydal knihu, která se stala úspěšná na národní úrovni a dokonce byla nejprodávanější knihou v celé České republice čtyři měsíce po sobě. Byla to celkově už osmá kniha kterou jsem vydal a dvacátá co jsem napsal. Ještě předtím, než jsem psal knížky, tak jsem snil, že budu strašně úspěšná a známá osobnost a všichni mě budou obdivovat. Postupem času jsem ale zjistil, že se to nejspíš nepovede a tak jsem přestal myslet na to jak být úspěšný a začal jsem myslet na to jak být spokojený a mít zábavný život. Svým povoláním jsem průměrný programátor v průměrný firmě co pracuje za průměrný plat a má průměrný život. Takhle mě to ale vyhovuje. Je to pro mě lepší než se každý den honit za lepší prací v lepší firmě a mít lepší život. Mít vždycky všechno a za každou cenu je obrovská dřina a mě to nikdy nešlo. Já jsem spokojený s průměrem.
Povídky a knížky jsem začal psát ve svém volném čase. Líbí se mi, že knihu mohu vydat svépomocí na vlastní náklady a potom ji rozdat přátelům a známým. Nejsem vázaný žádnou smlouvou, takže můžu psát o čemkoli. Psaní mě baví a uklidňuje. Je to pro mě forma terapie, protože většinou píšu příběhy, které se mě opakují v hlavě a tím si uvolňuju svoje vnitřní napětí a spory. Na knihu s názvem ‘Sen o zelených očích’ jsem opravdu pyšný. Dal jsem do ní kousek sebe. Z velké části je to příběh z mého dospívání o platonické lásce plný emocí a nadějí. Při psaní jsem znovu prožíval stejné pocity jako tenkrát a připadal jsem si jako znovu zamilovaný.
Spousta mojí tvorby vychází z mých emotivních zážitků a prožitků světa, ale občas mám chuť také experimentovat, střídat styly a objevovat nové literární žánry. S mojí poslední knihou, kterou jsem nazval ‘Komplikovaná závěť’ jsem zvolil úplně jiný postup, v kterém jsem více představoval a popisoval fakta. Čerpal jsem například z Descarta nebo Schopenhauera a spojoval jsem různé úvahy a myšlenky dohromady. Tahle knížka je podle jednoho kritika “precizně zpracované komplexní pojednání o abstraktních pojmech filozofických směrů minulých století uzpůsobené vtipně a čtivě pro běžného čtenáře”. Vůbec nevím co to znamená, ale je mi to jedno, protože tahle kniha je jenom jeden z mých experimentů u kterého jsem strávil nadmíru připrav a času a vůbec jsem si neužil žádnou tvůrčí činnost. Byla to jenom tupá práce, kterou k mému velkému údivu vzal první nakladatel kterého jsem oslovil a později se stala hitem na národní úrovni. Je to kniha, kterou mám nejméně rád. Kniha, co prošla hlavou nikoliv srdcem a kniha se kterou nechci aby si mě lidi spojovali. Napsal jsem jiné knihy jako například ‘Sen o zelených očích’ kterou považuji za skvost. Doufám, že se lidé také dostanou k této knize a poznají pravou podstatu mojí tvorby a duše.
Jak jsem si dříve přál slávu a obdiv, tak jsem si ji přál za dobré a hezké věci a nikdy za “komplexní pojednání o abstraktních pojmech filozofických” bla bla. Nevím jestli chci ještě dál psát knížky.