“Mami, jak dřív žili lidi bez Weiba? Třeba před sto lety?” zeptal se Tomáš a zahleděl se na svoji matku zvědavým pohledem.
“No, víš, Tomíku já si to ani nedovedu představit. Muselo to pro ně být opravdu těžké” odpověděla Tomášova matka se skutečnou upřímnosti v hlase.
“My jsme se dnes na školním webináři učili bodový systém nového Weiba 4000,” pokračoval Tomáš se zaujetím, “a věděla jsi, že kdo si vydělá na 4 tisícovku, takže každý rodinný příslušník dostane zdarma biometrický kožní čip?”
“Ale Tomíku, ty jsi tak chytrý,” pochválila matka svého syna, “ty jsi celý tatínek.”
“Ano, já vím, náš Weibo mi to taky říkal,” vzpřímil se Tomáš hrdostí na židli. “A taky říkal, že když budu w-body vydělávat průměrně stejně jako v posledních třech měsících, tak se mi může už předčasně otevřít univerzitní webinář v horizontu 10 let. Byl bych tak jeden ze stovky 18-ti letých chlapců na našem území, kterým se webinář otevřel.”
“No to je skvělé,” dočkal se Tomáš svého zaslouženého povzbuzení od matky.
“Víš Tomíku, já opravdu nevím jak mohli lidé bez Weiba dříve žít. Třeba tvůj tatínek a já – Weibo spároval naše profily a sjednal nám společně schůzku a tak jsme se seznámili. Je pravda, že Weibo byl v té době v rané fázi a jeho početní schopnosti byly omezené, protože my s tvým tatínkem jsme patřili do nějakého zkušebního programu, který dával dohromady lidi s vysokým a nízkým IQ, ale nakonec všechno skvěle dopadlo.”
“Já mám Weiba strašně ráda, protože tvůj tatínek je strašně milý a chytrý člověk a vůbec mi nevadí, že se za námi zastaví jednou nebo dvakrát do roka. Weibo říkal, že nás perfektně spároval a navíc, vždycky jsem si přála mít kluka a Weibo mě to potvrdil. Mohla se nám narodit Anastázie nebo ty Tomíku, ale Weibo říkal, že s tebou budeme o 60 % šťastnější.”
“Já mám ráda Weiba, vždycky pro nás chce to nejlepší.”